Polní Den 2002
aneb zážitek na který jen tak nezapomeneme...
leden:
"Pozor bude Polní Den. Měli bychom začít něco dělat."
14dní před závodem:
"Kam pojedeme?" Měli jsme pár možností: opět Vidoule, Třebotov, Radimovka, Miličín nebo kamkoli jinam. Po tom, co jsme se nemohli dohodnout kam pojedeme, se vybral Třebotov jako nejschůdnější varianta na poslední chvíli.
Třebotov: Je vesnice nad Radotínem v JN79DX. U vesnice v půli kopce je malý oplocený pozemek, kde je domeček a 35m věž - základnovka jednoho mobilního operátora. My jsme mohli za plot a na věž.
Nejdříve bylo však nutné, vyjasnit si pár základních bodů: Kde budeme spát? Co bude k jídlu?
Další nedůležité body: Odkud budeme vysílat? Kam dáme antény na 2m, 70cm, 23cm? (poznámka autora: Všimnete si, že jsme plánovali jet 3 pásma) Kde vůbec máme antény?! Natož rotátory. O TRXech se vědělo toto: 2m - já - funkční, 70cm - Vláďa - neví kde má TRX, 23cm - Martin - zatím nefunguje.
14dní až 2dny před závodem:
Vymysleli jsme jak rozmístíme antény na věž. Díky nedostatku horizontálního místa na vrcholu věže bylo nutné preferovat určité pásmo - 2m a ostatní jet jen tak pro zábavu. Takže 2m anténa bude na vrcholu (ale jak jí tam dáme?). 70cm dole na portable stožáru na plotě. 23cm také nahoře na věži a pokud bude rušit nebo ovlivňovat 2m, tak jinde.
Několikrát jsme na Třebotov jeli a připravovali umístění 2m antény na věži. Vždy jsme tam strávili celé odpoledne, ale "nic" neudělali. A to jen díky malé účasti nebo žádné některých členů radioklubu. Nakonec se skoro vše nechalo na pátek před závodem.
pátek před závodem:
Sraz u Martina v práci. Na parkovišti vymýšlíme jak uchytit anténu na 23cm. Nakonec pomáhá násada od koštěte jako stožárek na uchycení rotátoru nahoře na věži. Na Třebotov jsme dorazili někdy kolem jedenácté. To je 25hodin před začátkem závodu. První co zjišťujeme je, že tyč připravená na uchycení 2m antény se nevejde do rotátoru. Takže Martin startuje čtyřkolého koně a jede pro delší šrouby. Pak zjišťujeme, že se netočí rotátor. Takže na věži jsme skončili. Stavíme přístřešek mezi domečkem a plotem. Alespoň ten zatím vypadá dobře. Spokojeni ho zase skládáme, aby nám ho nikdo přes noc nerozkradl, a vyrážíme domů.
V průběhu dne po telefonátu s Vláďou se dozvídáme, že Vláďa neví, kde má zařízení a jestli vůbec pojede. Takže 70cm nebude.
pátek večer:
Já opravuji rotátor. Po třech hodinách zkoumání a rozebíraní všech částí rotátoru, zjišťuji, že upadnul drát od vinutí v motoru. Přiletuji drát a rotátor se točí. Dál hodinu skládám ozubená kolečka a sbírám po garáží rozsypané kuličky z ložiska. Ty se mi samozřejmě ještě několikrát vysypaly při smontovávání rotátoru.
Martin dává dohromady 23cm. A Vojta sestavuje anténu u 23cm. Ostatní nedělají nic. V jednu hodinu se na převaděči vzájemně informujeme, že nám to již vše funguje.
sobota:
Sraz v osm hodin na kopci. Scházíme se cestou v 8:30 u mekáče na dálnici. Snídáme a vyrážíme na Třebotov. Nejprve zprovozňujeme 2m. Rotátor se točí. Ještě dolaďuji homemade předzesilovač. Tím je 2m hotový. Je půl hodiny před Polním Dnem mládeže. Zatím co malý kluci vysílají a velcí koukají a radí, se já montuji na věži s anténou na 23cm. Celé se mi to protáčí, tak na to kašlu a jdu svačit. Po svačině opět leme na věž a doděláváme 23cm. Zapínáme a ladíme maják. A nic. Po chvíli prohlížení zařízení zjišťujeme, že není do transvertoru připojená anténa. Po zapojení antény jsme konečně něco slyšeli. Byl to dokonce maják.
Závod začíná. Vše funguje tak jak má. Po dvou hodinách díky možnostem mobilního internetu a pohledu na obzor, zjišťujeme, že se blíží bouřka. Vše schováváme a rychle stavíme stan na spaní (abychom ho pak nestavěli za deště). Martin s Vláďou zbaběle utíkají do hospody a my hlídáme přístřešek a stan.
Zvedá se silný vítr. Nadouvá plachty od přístřešku. Začíná lejt. Stan odlétává, a plní se vodou. Rychle zachraňujeme věci ze stanu. Vichřice trhá kotevní provazy od plachty přístřešku a voda cáká na radia, notebooky a všechny ostatní věci schované pod přístřeškem. Rychle chytáme plachtu a opět přivazujeme. Ale to je již vše pod vodou. Všichni a všechno mokrý. Krčíme se pod přístřeškem a tělem kryjeme drahé zařízení. Začíná být zima. Není divu, když jsme promočení až na kost a místo bot máme mobilní bazény (nevyhřívané!). Poté co vítr ustává se můžeme přestěhovat do auta. Na všech kmitočtech voláme do hospody Martina a Vláďu, kteří sedí u piva. Nic. Dobrovolníci opouštějí auto a uvolňují místa a jedem pro ně do hospody.
Déšť pomalu zmírňuje. Bouřka už je pryč. Pohledem zjišťujeme, že anténa na 23cm je vzhůru nohama včetně rotátoru, takže nepoužitelná. Zapínáme tedy 2m a zjišťujeme, že jen těžko děláme místní stanice. Anténa nebo svod je kaput. Abychom to zjistili, tak za deště lezeme na věž. V domnění, že nateklo do předzesilovače, předzesilovač odpojujeme. To nepomohlo. Tak jsme dospěli k názoru, že je voda v anténě nebo v koaxu a s tím nic neuděláme. Díky zbořenému stanu nemáme ani kde přespat, takže závod vzdáváme a ve tmě balíme. Voda ze stanu jde jen těžko vylít, je totiž vodotěsný. Vše co je dole házíme do aut a jedeme domů. Cestou se dohadujeme na neděli: Zlikvidovat škody na anténách, dostat vše z věže, posbírat zapomenuté věci a bordel, a zjistit závadu 2m antény nebo koaxu. Čas odjezdu je stanoven na: po probuzení.
neděle:
Po probuzení, to je tak po desáté, se svoláváme na převaděči a poté vyrážíme (už jen tři) likvidovat škody. 23cm jsme rovnou sundali. Pak jsme sundali anténu od paketu, ta jediná zůstala funkční až do konce. A dále jsme měřili anténu na 2m. Anténě nic nebylo. Ale koaxová propojka, která se točením a ve větru pohybovala se u konektoru zkratovala. Po výměně propojky byl 2m zase funkční. Takže jsme na koleně udělali ještě pár spojení. Pak sundali anténu, rotátor a jiné harampádí, které jsme tam 14dní tahali. A jeli domů.
Závěr:
Z hlediska závodního: Velice nepodařený závod, až na PDM.
Z hlediska technického: Podcenili jsme přivázání všeho co může odnést vítr a voda.
Z hlediska personálního: no coment, každý od nás ví co udělal a co ne....
Celkové hodnocení: Nejskvělejší závod, který jsem zatím absolvoval, opravdový Polní Den. Bylo sice hodně zklamání, ale je to zážitek, na který jen tak nezapomeneme.
COM